Mám velmi tragickou zkušenost s českou péčí o duševní zdraví, konkrétně v oblasti schizofrenie. Najít relevantní informace a pomoc bylo v 90. letech velmi těžké, ale situace se moc nezměnila ani v novém tisíciletí. Proto jsem také později založil web pro rodinné příslušníky lidí s psychotickým onemocněním.

Tato nemoc nakonec vedla k sebevraždě velmi blízkého člověka. Nezávisle na sobě se mi dostalo potvrzení od odborníků, že i v tomto případě zcela selhal systém a roli hrála i špatná dostupnost informací.

V ČR každý den spáchá ročně sebevraždu 1400 lidí, tj. skoro 4 denně

Komu se zdá číslo 1400 malé, nechť si jej pronásobí průměrným počtem rodinných příslušníků a přátel, aby dostal, kolika lidí se taková tragédie dotkne.

Já jsem několik let poté sám zápasil s psychickými problémy. A měl jsem vztek na celou společnost, jak přezíravě se k otázkám duševního zdraví staví, jak podfinancovaná tato oblast je a jak těžké je rychle se dostat ke kvalitním informacím.

Mám radost, že začínají vznikat Centra duševního zdraví (2019). Že reforma péče o duševní zdraví v ČR konečně začíná. Že vnikají publikace a relevantní vysokoškolské práce i o schizofrenii.

Ale informace o duševním zdraví jako takové jsou stále hodně roztříštěné, chybí jednotný web a psychická pomoc je nejednotná. Pro běžného člověka je velice těžké se v tom zorientovat.

Věřím, že kvalitní informace mohou zachraňovat životy

Rozhodl jsem se, že tohle nikam nevede. Je potřeba s tím něco dělat. Zejména rapidně zlepšit dostupnost informací ve srozumitelné podobě a orientaci v této oblasti pro běžné lidi. Sami odborníci z oblasti duševní péče mi velmi často potvrzují, že je tato oblast pro obyčejné lidi velmi nepřehledná, není to tedy jen moje dlouholetá osobní zkušenost.

Tento proces urychlila krize COVID-19. Založil jsem iniciativu Spolu proti viru a díky tomu se dostal ke skupině COVID19CZ a Česko.Digital. Než jsme s kolegy potom spustili web Podržíme.se, začal jsem v dubnu 2020 intenzivně rozvíjet projekt Střecha.

Požádat o pomoc není slabost, ale síla

Jsem systémový inženýr, proto mám možná trochu odlišný pohled na věc, než odborníci z oblasti duševního zdraví. Nemálo jich ale již poukázalo na to, že je to vlastně výhoda, protože mám větší odstup a nadhled. Upřímně, když jsem na jaře 2020 uvažoval, zda vůbec založit Střechu, pořád mi zněla v hlavě slova:

I Have a Dream.

(Martin Luther King)

Mám sen o webu, která by byl první vstupní branou pro každého, kdo hledá pomocnou ruku v oblasti duševního zdraví. Od prevence až po nasměrování na místa, kde najde řešení i náročných situací.

Mám sen o webu, který tu bude pro všechny. Pro ty, kdo s něčím zápasí i pro jejich blízké.

Mám sen o webu, zaměřeným na člověka, na jeho potřeby, ne v první řadě na nabídku nějaké péče. O webu, který bude pomáhat lidem v orientaci v komplexním a složitém světě duševního zdraví.

Mám sen o webu, který by nebyl jen jedním z mnoha, ale byl by webem vstupním, sjednocujícím.

Mám sen o webu, který by byl inspirací. Který by vedl k spojování lidí, projektů i organizací…

Co se snem, který nikdo nerealizuje?

Hledal jsem, jestli někdo něco takového nedělá. Hledal jsem v Česku, na Slovensku, hledal jsem v Německu, Finsku, Chorvatsku, Řecku. Nic.

Za měsíc a půl, kdy jsem na projektu trávil i o víkendu třeba 14 hodin denně, jsem se ku svému nemalému překvapení setkal i s postoji lidí, kteří jakoby se našeho projektu báli. Brali jej jako ohrožení jejich vlastních snah v různých projektech či organizacích. Je to škoda. Protože to tak vůbec není.

Setkal jsem se i s lidmi, kteří v projektu viděli jen samé ale. Jasně, nebude to jednoduché, není to vůbec malá věc. Ale velké věci začínají velkými sny. Když to vzdáme hned v počátku, nikam to neposuneme.

Abyste pochopili, já nejsem vůbec člověk, co je rád v popředí. Naopak. A nemám na tomto projektu ani komerční zájem. Nepracuji v oblasti duševního zdraví. Nejradši jsem neviděn neslyšen a jen pozoruji. Ale chci, aby věci lépe fungovaly. A věřím, že správné informace mohou i zachraňovat životy, přinejmenším jejich kvalitu.

Tak jsem si řekl, že někdo prostě tu vlajku musí sebrat ze země a postavit se s ní dopředu. I když se mu nechce. Když jsem s projektem ale začínal, netušil jsem, že je tato oblast natolik různorodá a nejednotná. U nás i na evropské úrovni jsem se setkal s tím, že už více lidí takový portál chtělo v minulosti vytvořit, ale stále nic takového jako Střecha jsem na jaře 2020 neviděl. Podle mě je to velká škoda.

Ale když to nezvládli jiní, neznamená to, že to nemůžeme zvládnout my. Přidáte se? Na druhou stranu…

Nemohu vám slíbit nic než krev, dřinu, slzy a pot.

(Winston Churchill)

Spolupracujme. A společně zlepšeme stav duševní péče v Česku!

Jan Kohout
zakladatel projektu Střecha duševního zdraví
jaro 2020

“Lepší je zapálit alespoň malou svíčku než proklínat tmu.”

Comments are closed